Přibližně v polovině října jsme vyrazili na kratší dovolenou do krásné přírody Labských pískovců a Českého Švýcarska. Přidáváme článek o místech, která jsme stačili navštívit. Na začátek patří napsat, že jsme byli ubytovaní ve velmi pěkném čtyřhvězdičkovém hotelu Ostrov u Tisé v apartmánu s výhledem na Ostrovské stěny. K hotelu náleží výborná restaurace a wellness (krytý bazén, vířivka, finská sauna a parní sauna). V hotelu a blízkém okolí není signál pro mobilní telefony, ideální stav pro vypnutí.
OSTROV – SNĚŽNÍK – DRÁŽĎANSKÁ VYHLÍDKA – ROZHLEDNA DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK – OSTROV (délka okruhu cca 11km)
Přímo před hotelem vede naučná stezka Zapomenuté pohraničí (nebo také červená turistická). Celková délka naučné stezky je 26,6km. Můžete po ní dojít k PR Rájecké rašeliniště či PR Niva Olšového potoka. V obci Petrovice naučná stezka přechází do Přírodního parku Východní Krušné hory. My jsme se po stezce vydali na vrchol stolové hory Děčínský Sněžník (723 m.n.m).
Na začátku Ostrova jsme vystoupali do strmého kopce. Kolem Pašerácké stěny přes louky a lesy až do obce Sněžník, kde se otevře výhled na nejvyšší stolovou horu u nás i ve střední Evropě. Pozvolným stoupáním jsme došli až na Drážďanskou vyhlídku s výhledem na Milešovku, Lovoš, Teplice, Krušné hory, Ostrovské údolí, Drážďany, Pevnost Königstein a Národní park Saské Švýcarsko. Po rovince pak dojdete až k rozhledně, na kterou lze za malý poplatek vystoupat.
Rozhledna na Děčínském Sněžníku je technickou památkou. Byla postavena v roce 1864 investicí majitele panství Franze Anthona Thuna. Rozhledna je 33m vysoká z kamenného zdiva. Byla určena pro geografické a kartografické účely jako jeden ze základních bodů společné rakousko-sasko-pruské triangulace. Později sloužila i pro meteorologická měření. V roce 1936 zde byl zachycen televizní signál z přenosu olympijských her v Berlíně, což bylo poprvé na českém území.
HŘENSKO – EDMUNDOVA SOUTĚSKA – MEZNÍ MŮSTEK – DIVOKÁ SOUTĚSKA – MEZNÍ LOUKA – HOMOLE – VELKÝ PRAVČICKÝ KUŽEL – PRAVČICKÁ BRÁNA – HŘENSKO (délka okruhu cca 15km)
Přibližně 35km od hotelu leží obec Hřensko, která byla výchozím bodem pro náš druhý výlet a zároveň je vstupní branou do Národního parku České Švýcarsko. Od parkoviště jsme se vydali do soutěsek Kamenice. První známou soutěskou je soutěska Edmundova (dříve nazývaná Tichá nebo Dolní), její stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 až 150 metrů. V úseku, kde skály padají přímo do vody, nahrazuje cestu plavba na loďkách. Soutěska navazující u Mezního můstku na Edmundovu soutěsku je soutěska Divoká. Úsek plavby v Edmundově soutěsce je dlouhý 960 metrů, na Divoké soutěsce 450 metrů. Cena přepravy v Edmundově soutěsce je 80 Kč/osoba, v Divoké soutěsce 60 Kč/osoba.
Po průjezdu soutěskami se dostanete do krásného lesa, kterým dojdete až na Mezní louku, kde se můžete v restauraci občerstvit a připravit se na výstup k Pravčické bráně. Výstup je dlouhý přibližně 5,5km. Během stoupání se otevírají báječné výhledy do okolní krajiny. Po necelých dvou hodinách dorazíte k cíli.
Pravčická brána je největší pískovcová skalní brána v Evropě, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m. Pravčická brána byla navštěvována již od konce 18. století. Četná návštěvnost způsobovala zvýšenou erozi a destrukci brány. Po zjištění několika trhlin byl v roce 1982 vstup turistů na bránu zakázán. Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžete bránu pozorovat. Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl roku 1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Výlet končí opět ve Hřensku, které je od Pravčické brány vzdálené cca 5km.
