Toto město jsme navštívili během našeho cykloputování přibližně na konci června. Strávili jsme tu dva dny a byli jsme rádi, když jsme se mohli konečně nalodit na trajekt plující na Sardinii.

Město je chaos a směs všeho možného. Zelené parky plné sportovců, turistů a bezdomovců. Obchodní centra, úzké uličky přeplněné stánky se vším možným, špinavé hotely, hluk a přemrštěné ceny. Tak dnes vzpomínáme na Palermo.

Ale toto město má i zajímavou historii. Již před 3000 lety ho založili Féničané jako obchodní překladiště, později zde Řekové vybudovali přístav. Řeky porazili Kartaginci, poté nastala vláda Římanů, následně Ostrogótů a Byzantinců. V roce 831 město dobyli Arabové a přibližně o 200 let později pro změnu Normané.

Arabská a normanská vláda byla pro Palermo zlatým věkem. S 300 000 obyvateli bylo druhým největším městem Evropy po Córdobě a patřilo k nejbohatším a nejvzdělanějším městům tehdejší Evropy. V roce 1860 se Palermo stalo součástí Italského království. Za druhé světové války bylo silně poničeno spojeneckým bombardováním.

Obnovu města silně brzdila kriminální činnost mafie, která Palermo nechvalně proslavila a ve snížené míře ovlivňuje toto město dodnes. V současné době je Palermo hojně navštěvováno turisty, pro ně hrozba mafie neplatí. Největší problém pro turisty mohou být pouze kapesní zloději, špinavé hotely a jejich nespolehliví zaměstnanci.

My sami jsme si dopředu přes internet zamluvili pěkný moderní hotelový pokoj v centru Palerma za 50 euro na noc. Pěkně alespoň působil na fotkách. Po příchodu jsme zjistili, že nábytek v pokoji se téměř rozpadá, lednice je vevnitř celá plesnivá, postel je dlouhá tak akorát pro hobita a záchod při spláchnutí vydává zvuk jako motor tryskového letadla v plném zážehu. A to se ani nezmiňuji o plesnivé snídani, nefungujícím internetu a neochotě majitelek jakýkoliv problém řešit.

Přesto všechno je Palermo zajímavé město se zvláštní atmosférou a možná dokonce stojí za navštívení. I když mi se tam podruhé asi brzo nepoženeme.